Fotograf pro GripTv
Spolupracuji s Czech Drift Series, Carbonia Cup, Relax Meeting...
V případě zájmu o focení, reklamu, spolupráci apod... mě kontaktujte na :
Email : luky.jezek@seznam.cz
Fb : www.facebook.com/fotolukaso
Web : www.lukaso.nafoceno.cz

S pozdravem Fotograf Lukaso
více 

Sleva 35 % na
všechno
-35 % s kódem

Fotoknihy, pexesa, plakáty... právě teď se slevou!
Kód: DenFotografie

Sleva 35 % na<br>všechno
Mezi lety 1980 a 1982 vystavěli příslušníci Sovětské armády na jižním okraji VVP Hradiště komplex kasáren a především rozsáhlý podzemní objekt. Toto zodolněné velitelské stanoviště mělo sloužit jako záložní velitelství Střední skupiny vojsk, respektive jako velitelské stanoviště 22. armády. Ta měla být podle dostupných informací vytvořena v případě mobilizace. Volací znak podzemního objektu zněl JASYR.

Dnes je toto podzemní velitelské stanoviště zasypáno a znepřístupněno. Prostřednictvím následujícího videa máte tak jedinečnou příležitost podívat se do dnes nepřístupných prostor.

více : http://www.youtube.com/watch?v=GeUHfmU4TQA
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 26.4.2014
  • 1 270 zobrazení
  • 2
  • 11
Krásné ženy a auta patří k sobě.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 19.10.2014
  • 1 031 zobrazení
  • 3
  • 11
Pivovar byl postaven v roce 1858 a veden pod názvem Litoměřická pivovarská společnost u Labského zámku (Leitmeritzer Bierbraugesellschaft zum Elbschloss A.G). Po obsazení pohraničí se podařilo konkurenčnímu podniku Sudetské pivovarské akciové spoečností v Ústí n/L získat celý majetek pivovaru a ten byl po té odstaven. V květnu roku 1940 byla uvařena poslední várka piva a v červnu téhož roku prodáno veškeré zařízení pivovaru.

Dne 13.2 .1942 se mění název na Labskozámeckou správní akciovou společnost v Litoměřicích ( Elbschloss-verwaltungs A.G in Leitmeritz ). Bylo dohodnuto přestavět pivovar na chladírny a dnem 29.9 .1942 byla založena nová firma s názvem Sudetské chadírny, společnost s r.o. v Litoměřicích (Sudeten Kühlhaus G.m.b.H in Leitmeritz ). V nájmu chladíren se pak nacházely firmy Brode (1.10 1940), vyrábějící sladové výtažky, kypící mouku ajn. (Ernst Brode & co,Kom.Ges.) a závody Albis, společnost s r.o. (Albis-Werke G.m.b.H Leitmeritz ) v Litoměřicích, pobočka berlínské firmy Propeller Schwarz- Gustav Schwarz GmbH, vyrábějící letecké součástky a výzbroj pro válečné účely.

Po skončení války byly Sudetské chladírny z důvodu, že akciová společnost je tvořena vesměs německým kapitálem, 24.5.1945 převzaty do národní správy a to pod názvem Labskozámecké podniky Litoměřice, ze kterých se utvořil národní podnik Litoměřické mrazírny. Podnik fungoval do r. 1996, kdy byl privatizován a nadále různými firmami využíván k různým účelům.

V roce 2005 začala likvidace objektu. V r.2006 byl objekt zasažen požárem
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 15.2.2014
  • 943 zobrazení
  • 1
  • 11
Podzemní továrna Richard (přesné nacistické označení je B5-Richard[1]) je soustava tří bývalých hlubinných vápencových lomů (označovaných jako Richard I., Richard II. a Richard III.) u Litoměřic nacházející se pod vrchy Radobýl a Bídnice v Českém středohoří, kterou nacisté za druhé světové války přestavěli na utajenou podzemní továrnu určenou pro zbrojní výrobu. Jedná se o prostorově rozsáhlý komplex podzemních prostor v celkové délce (která je ale odhadována pouze velmi přibližně) 25 až 30 kilometrů. Jedná se o největší podzemní továrnu z dob druhé světové války na českém území

S výstavbou továrny začali nacisté již v polovině roku 1944 a plánované ukončení její stavby bylo stanoveno na srpen 1945. Do práce bylo nasazeno 1200 civilních zaměstnanců včetně lidí tzv. totálně nasazených. Dále zde pracovalo několik tisíc vězňů (asi 4000 denně), a to jak z blízkého koncentračního tábora v Terezíně (asi 4 km jihovýchodně odtud), tak i vězňové z menšího litoměřického koncentračního tábora, pobočky Koncentračního tábora Flossenbürg. O tom, že se jednalo o velmi rozsáhlou a pro Třetí říši důležitou stavbu, svědčí i to, že stavba měla vlastní průmyslový vodovod natažený až z řeky Labe, vlastní plynovou přípojku, dále dvě úzkokolejné dráhy, železniční překladiště na normální rozchod a řadu dalších pomocných provozů a technických zařízení v podzemí i na povrchu. Do práce byla zapojena řada stavebních a důlních strojů a mnoho jiných specializovaných mechanismů. Řízením stavby a celkovým dozorem nad všemi pracovníky byla pověřena ozbrojená nacistická organizace SS. Poslední stavební práce probíhaly ještě dne 4. května 1945.

Již na podzim 1944 začaly podzemní výrobní haly sloužit svému účelu, začaly se zde vyrábět součásti spalovacích motorů pro tanky a stíhače tanků. Koncem války sem byla přesunuta i část výroby elektronek, v komplexu Richard II. měla být zahájena výroba materiálu pro další elektrotechnickou výrobu. Nacisté dále plánovali do komplexu Richard III. přesunout část výroby paliva pro nejmodernější proudové stíhačky Messerschmitt Me 262. O výrobě paliva pro rakety se dlouho spekulovalo a tato teorie nebyla nikdy plně potvrzena, nicméně elektronky měly téměř jistě sloužit především pro hromadnou výrobu naváděcích a radiolokačních systémů, které se užívají především v letectví.

Dne 5. května 1945 byli vězňové místního koncentračního tábora propuštěni na svobodu (byl to prý jediný koncentrační tábor, který nebyl osvobozen, ale byl údajně dobrovolně rozpuštěn samotnými nacisty), nicméně i zde vládl velký chaos, zmatek i nervozita způsobená blížícím se koncem války. Dne 7. května 1945 se nacisté pokusili na poslední chvíli celý komplex Richard vyhodit do povětří, a to pomocí prý až 4 kilometry dlouhého elektrického vedení, které snad sahalo až někam k Terezínské křižovatce. Dodnes nebylo zcela věrohodně vysvětleno proč výbuch vůbec nenastal. Elektrické vedení snad na poslední chvíli přesekl jeden z polských dělníků. Litoměřice včetně stavby a továrny Richard byly osvobozeny Rudou armádou dne 7. května 1945. O poválečném hledání továrny Richard byla napsána dokonce celá kniha, jejíž autorkou byla tehdejší zpravodajská důstojnice Rudé armády Marie Alexandrovna Fortusová. Její líčení hledání továrny Richard není mnohými badateli považováno za zcela věrohodné. Snad nejpozoruhodnější stať v knize tvoří popis vnitřku podzemní továrny.

Po válce sice o podzemní prostory projevilo zájem hned několik místních podniků a institucí, z nichž nejvýznamnější byl Památník Terezín, nicméně k sanaci prostorů a jejich dalšímu využití už nikdy pořádně nedošlo. V současné době je v Richardu II. a v několika málo chodbách Richardu I. umístěno úložiště nízko a středněaktivních odpadů (kupř. zdravotnický materiál), převážná většina ostatních štol v části Richard I. a III. nezvratně chátrá a postupně se hroutí. Z tohoto důvodu není objekt od roku 2002 pro veřejnost nijak přístupný.

Více na : http://opusteno.nafoceno.cz/Podzemni-tovarna-Richard.html
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 10.12.2017
  • 627 zobrazení
  • 2
  • 11
1 komentář
  • červenec 2011 až červenec 2014
  • 580 zobrazení
  • 3
  • 11
Při první výpravě jsme prošli podzemní štoly :

3.patro východní systém- Kontaminovaná štola, Velká galerie s výhledy na Velkou Ameriku, Golemova slůj, Štola smrti s původním těžním strojem a po cestě zpět výhled do Trestaneckého lomu)

3.patro západní systém - Středověký systém, Hlavní štolu, Malá galerie s výhledy na Malou Ameriku a strojovnou, Hagenovu štolu kde se nachází Hagenův zvon a Podkováckou štolu.

Do dalších částí podzemních chodeb se podíváme na jaře ...

Lomy Amerika - historie těžby
První zmínky o dobývání vápence v Českém krasu pocházejí z roku 1320, kdy český král Jan Lucemburský udělil milové právo k pálení vápna. Hlavní rozmach však přišel až s rozvojem vysokopecního hutnictví. V polovině 19. stol. již byla dopravována železná ruda z dolu v Nučicích k Vojtěšské huti na Kladně po malodráze. V roce 1900 byla železniční vlečka přivedena i do oblasti Mořiny, kde by byly těženy čisté vysokoprocentní koněpruské a slivenecké vápence. Výběrovou těžbou pouze nejčistších vápenců vznikly úzké a hluboké lomy kaňonovitého tvaru. Po těžbě se v lomech dochovaly dlouhé systémy těžebních a průzkumných podzemních chodeb (štol).

Lom Velká Amerika
Dříve nazývaný lom Východ - též přezdívaný jako český Grand Canyon - je nejhezčí a největší ze soustavy lomů Amerika o rozloze cca 750 x 150 metrů a hloubkou 67 až 80 metrů. Na dně lomu nádherné jezero s průzračně čistou vodou o hloubce až 21 metrů. V jezeře byl vysazen rak bahenní.

Lom Malá Amerika
Také nazýván jako lom Rešná, Nákladový lom či Školka, dosahující velikosti cca 150 x 70 metrů. Dno lomu je zatopené a u severní stěny je poloostrůvek. Nad poloostrůvkem je ve stěně tzv. Galerie - okno Hlavní sběrné chodby, která je spojena svislou šachtou podzemní štoly.

Lom Mexiko
Též nazývaný jako Trestanecký lom, Deštivý lom či Schniloušák, dosahující 300 metrů délky, 100 metrů šířky a 80 metrů hloubky. Na dno lomu nikdy nesvítí slunce a je zde několik menších jezírek. V 50. letech 20. století lágr politických vězňů s nelidskými podmínkami

Legenda jménem Hans Hagen
Hans Hagen nebo muž podobného jména byl prý voják wehrmachtu, který se ke konci druhé světové války jaksi zapomněl při ústupu své armády a musel se schovat před přicházejícími spojeneckými vojsky v komplexu štol vápencového dolu v lokalitě zvané Česká Amerika. O život se bojící, od světa odříznutý, bez informací a v cizí zemi ztracený muž se ponořil do temnoty chodeb, vykutaných ve skalním masivu Českého krasu. Štoly spojující kamenolomy se pak staly jeho domovem i vězením.Jak asi bylo člověku skrývajícímu se měsíce a měsíce ve vlhké díře. Co jedl, čím se zahříval, když přišel mráz a na co myslel během dlouhých bezesných nocí. Nebylo pro něj žádné přijatelné budoucnosti, žádné naděje. Ve tmě, chladu a mokru, v nejvzdálenějších koutech podzemí žil voják svůj nedobrovolný poustevnický život. Roky ubíhaly a do Hagenova vědomí se pomalu vkrádala okolní tíseň, samota a ticho. Přestal pro něj existovat čas i okolní svět. Stal se součástí temnoty. Zoufalého vojáka nakonec přemohlo plíživé šílenství a začal nenávidět každého vetřelce přicházejícího ze světa, který mu byl navždy odepřen.

Domov nešťastníka měl být na 3. patře západní části komplexu štol poblíž lomu Malá Amerika. Z chodby Hlavní sběrné štoly, mezi Podkováckou štolou a Štolou růží, odbočuje k severozápadu Hagenova štola. Ta vede až na jakousi zčásti zatopenou křižovatku. Doleva z ní odbočuje šikmo nahoru tzv. Hagenova svážná štola, spojující kdysi 3. patro s 2. Dnes je tato svážná zakončená závalem. Štola vedoucí rovně i odbočka vpravo jsou slepé, ale pro legendu velmi důležité. Ještě důležitější je však na křižovatce nad jezírkem visící staré důlní zařízení – kovový gong, sloužící dříve horníkům ke zvukové signalizaci. Začalo se totiž vyprávět, že kdo gong u Hagenovy štoly rozezněl, ve zdraví se z podzemí nevrátil. Stačilo prý třikrát zazvonit a zavolat Hagena, aby byl váš osud zpečetěn. Právě z chodby rovně navazující na Hagenovu štolu měl na opovážlivce přijít rychlý a smrtící útok šíleného německého vojáka. V krátké štole uhýbající doprava, kde dnes jak varující prsty ční uhnilé pahýly starých výdřev, je prý zase průchod do jiné dimenze.

poděkování za přístup do lomů : www.hagen-morina.cz
zdroj : www.itras.cz/lomy-amerika, www.lomy-amerika.cz
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 6.11.2016
  • 542 zobrazení
  • 2
  • 22
Areál dvoupodlažního podpovrchového skladu speciální munice, vybudovaného v rámci Akce "Javor" Je jedním ze tří stavebně téměř shodných areálů (Bílina, Míšov - Borovno, Bělá p. B.), které vznikly v 60. letech za účelem zabezpečení skladování nukleární munice v Československu. Počátek stavby se datuje do dubna 1966, objekt byl vybudován silami ČSLA, přičemž přidělené krycí jméno znělo "Javor 52". Již od začátku se plánovalo obsazení těchto skladů speciálními sovětskými jednotkami, srpen 1968 jen vše uspíšil a objekt Javor 52 se pak ocitl přímo v jednom z center okupačních sil, ve VVP Mimoň. Stavební práce byly zcela dokončeny v prosinci 1968 a sovětská posádka (563. samostatný ženijní prapor) převzala objekt, oficiálně vedený jako spojovací kabelový útvar, v dubnu roku 1969. Útvar podléhal přímo generálnímu štábu v Moskvě - 12. hlavní správě Ministerstva obrany (objekt byl naprosto mimo kompetenci velení ČSLA i CGV), která rozhodovala rovněž o případném předání nukleární munice. Je třeba zdůraznit, že tolik diskutované jaderné hlavice pro operačně taktické a taktické rakety zde, alespoň podle dnes odtajněných a zveřejněných dokumentů, nebyly nikdy umístěny. Přinejmenším podivně však v tomto světle působí porevoluční snahy tento problém odsunout mimo zájem veřejnosti...
více  Zavřít popis alba 
  • 15.4.2012
  • 490 zobrazení
  • 1
  • 00
Byl využíván zejména Werk A, v němž se zazdily nevyztužené štoly a upravily podlahy. V podzemí se skladovaly zásoby pohonných hmot až do objemu 8 000 000 litrů. Po roce 1968 byl objekt rozdělen na část využívanou Československou lidovou armádou a na část využívanou Sovětskou armádou. Po odchodu armády si část objektů pronajalo občanské sdružení Rabštejn, které zajišťuje prohlídky pro veřejnost.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 10.3.2012
  • 434 zobrazení
  • 2
  • 22
Czech Drift Series 2012
první kolo na Autodromu v Mostě
více  Zavřít popis alba 
  • 7.4.2012
  • 418 zobrazení
  • 0
  • 00
Míša Sacherová - Czech Drift Girl
Kategorie: auta
více  Zavřít popis alba 
  • 16.8.2013
  • 367 zobrazení
  • 0
  • 00
Bývalý černouhelný důl
více  Zavřít popis alba 
  • 25.4.2014
  • 348 zobrazení
  • 1
  • 00
Koncert Faces are Fiction a Panicked Flight
Drum Rock Bar v Ústí nad Labem
by Lukaso (scopus@seznam.cz)
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • únor 2012
  • 342 zobrazení
  • 1
  • 44
Obec Fláje, v letech 1956 - 1960 náležející do okresu Litvínov a před tím do okresu Duchcov, ležela v Krušných horách jihovýchodně od Českého Jiřetína. Nejbližší obcí, vzdálenou jen několik kilometrů východním směrem od Flájí byla Nová Ves v dnešním okrese Teplice.
Vesnice byla snad pojmenována podle potoka Fleyh (německy dnes Flöha), nad jehož horním tokem ležela. Jméno má zřejmé neslovanský původ a vyskytovalo se v minulosti ve tvarech: Flew, fflagie, Fíley, Fleja či Fleyh.

První písemná zmínka o Flájích pochází z roku 1346 a souvisí s existencí kostela a fary, náležející k míšeňské diecézi a vikariátu se sídlem ve Freiberku. Současný stav historického poznání nám neumožňuje nahlédnout, kdo byl zakladatelem obce.

Vzhledem k pozdějším prokázaným vazbám k hradu Osek je možné soudit, že při vzniku obce stáli páni z Rýzmburka, kteří v roce 1398 prodali hrad, město Duchcov a 25 manství míšeňskému markraběti Vilémovi. Tento majetek vlastnili Míšeňští až do roku 1459, kdy připadl zpět České koruně a vystřídal poté několik dalších majitelů, až jej v roce 1523 získal Děpolt z Lobkovic. S největší pravděpodobností se tyto majetkové posuny týkaly i Flájí, neboť v roce 1538 při dělení lobkovického zboží mezi Děpoltovy potomky připadl" zámek Ozsek,... městečko pod Wosekem...ves fflagie (Fláje) s mlýny prkennými..." jako díl Václavovi z Lobkovic.

Ve vlastnictví zmíněného rodu Lobkoviců zůstaly Fláje až do roku 1651, kdy přešly, po smrti Polyxeny Lobkovicové (rozené z Talmberka, po druhé provdané za hraběte Maxmiliána z Valdštejna), do rukou Valdštejnů a staly se posléze součástí jejich panství Duchcov - Horní Litvínov. V jeho rámci setrvaly až do roku 1848.

Ve 2. polovině 16. století se pod saským vlivem hlásilo obyvatelstvo k protestantství a v roce 1653, nedlouho před rekatolizační misi mosteckých kapucínů (1667-1670), si postavilo evangelickou modlitebnu. Za působení kapucinu byla vystavěna nová farní budova, obnovena škola a rozšířen kostel.

V roce 1583 bylo v obci napočteno 9 osedlých osob (mimo rodinných příslušníků). V polovině 18. století zde již byli 34 hospodáři, 2 mlynáři, 2 krejčí, řezník, forman, obecní pastýř a
učitel. Vzhledem k tomu, že půda v horách nebyla úrodná, ale zato se zde nacházelo bohatství lesů, velká část obyvatel se zabývala jistě i těžbou dřeva. Zájem o dřevo z okolních lesů ostatně projevovali saští kurfiřti již v 16. století a pro jeho snadnější dopravu na saskou stranu hranic nechali po dohodě s Lobkovici vybudovat v letech 1624 - 1629 plavební kanál, jehož zbytky lze ještě dnes v terénu vystopovat.
V roce 1833 stálo ve Flájích 88 domů se 491 obyvateli. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhly Fláje v roce 1850, kdy tady žily 603 osoby.

Ve Flájích stával dřevěný roubený kostel na kamenné podezdívce, zasvěcený svatému Janu Křtiteli. Byla to jednolodní stavba s trojbokým presbytářem a předsíňkou na jižní straně. V jádře se snad jednalo o původní evangelický kostelík s pozdějšími úpravami v letech 1667 - 1670, jak již bylo dříve zmíněno. Z jeho zařízení lze jmenovat mimo jiné gotickou sochu Piety z doby po roce 1450 či pozdně gotickou Kalvárii (okolo roku 1500). Dřevěný kostel sv. Jana Křtitele, jako významná památka lidové architektury, byl před likvidací obce přemístěn do Českého Jiřetína a v roce 1995 bylo dokončeno jeho restaurování.

Obec Fláje zanikla v letech 1958 - 1960 v souvislosti s výstavbou stejnojmenné vodní nádrže.

http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=1436671
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2014 až srpen 2015
  • 338 zobrazení
  • 0
  • 00
CZECH DRIFT SERIES
sobotní hodinový trénink
Autodrom Most
více  Zavřít popis alba 
  • 6.4.2012
  • 306 zobrazení
  • 0
  • 00
Fotograf Lukaso za GripTV celý den dokumentoval 1. sraz historických vozidel v Litvínově, který se konal pod záštitou Městské policie Litvínov. Sraz veteránů začínal na náměstí Míru v Litvínově. Kolem 9té hodiny přijeli trabanti z NDR, po půl hodině dorazili Stadion Clubu Černčice na svých motocyklech. Patronem akce byl známý herec Pavel Nový, které si všichni pamatujeme z filmu S Tebou mě baví svět. ???? Doprovodný program na náměstí byl bohatý, každý si přišel na své například jízda v legendárním autobusu Škoda RTO 706 MFX.

http://www.griptv.cz/2016/06/fotoreport-z-1-srazu-historickych-vozidel-v-litvinove/
více  Zavřít popis alba 
  • 11.6.2016
  • 303 zobrazení
  • 2
  • 00
Koncert - Jouly a No Brakes
Ponorka Litvínov
Kategorie: události
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2012
  • 296 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 16.3.2012
  • 276 zobrazení
  • 0
  • 00
Pokus o dataci ražby této jedné z nejznámějších štol ve vrchu Mědníku je problematická. Mapa dokumentující těžbu na Mědníku ,která vznikla kolem roku 1800,lokalizuje vstup do štoly s názvem a přípiskem hodnotící dílo jako uzavřené a vytěžené. Stěny štoly vypovídají o různích způsobech ražby ,nejzajímavější jsou dozajista úseky chodeb,které pokrývá silná vrstva sazí ,která je připisována archaické technice dobývání hornin tzv. krušení čili sázení ohněm.Tato technika byla využívána především ve středověku a spočívala v narušení horniny silným žárem rozdmýchaným rychlým prouděním vzduchu..Ve štole jsou tyto stopy dochovány na značně dlouhém úseku.Spolu s pečlivými masivnímy zakládkami z tvrdého hlušinového kamene formou suchých zdí.Profil štoly v celé délce svědčí o pečlivé ruční práci předindustrialního období.Lze uvažovat,že štola je svědkem nejstarších počátků dolování na Mědníku,které spadá na sklon středověku. Zdejší rudy byly tvořeny hlavně sulfidy - pyrothinem,pyritem,sfaleritem,chalkopyritem,které převládaly nad oxidickou rudou Fe magnetitem

Více zde: http://stola-zeme-zaslibena-mednik-med.webnode.cz/
Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 9.5.2014
  • 272 zobrazení
  • 1
  • 44
Štola Kryštof je jednou z nejstarších štol dolu Mauritius. Začátek její ražby spadá již do druhé poloviny 16. století a využívána byla přes 200 let. Štola se do dnešních dnů dochovala v původním stavu, a slouží tak jako názorná učebnice ražby důlních děl a dobývacích metod užívaných od 16. do 18. století.

Úvodní část štoly byla po dlouhých desetiletích znovu odkryta v roce 2008 a poblíž původního ústí byl vybudován nový kamenný portál. V roce 2014 byly ve štole dokončeny rozsáhlé zabezpečovací a díky několikaletému úsilí města Abertamy, které je vlastníkem dolu Mauritius, a Spolku přátel dolu sv. Mauritius a zejména díky finanční dotaci Evropské unie z programu Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko se tak nyní s unikátním podzemím dolu Mauritius, národní kulturní památky ČR a jedné z lokalit zařazených do nominace Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO, může seznámit i široká veřejnost.

více na : http://www.dulmauritius.cz/
více  Zavřít popis alba 
  • 23.5.2015
  • 266 zobrazení
  • 0
  • 00
Historie těžby fluoritu

Nejstarší zmínky o výskytu fluoritu v této oblasti pocházejí z roku 1906 od geologa J. E. Hibsche, který popsal výchoz fluoritové žíly v místě zvaném Pod stěnami. Intenzivní geologický průzkum však byl zahájen až počátkem 50. let 20. století. Již v rámci povrchových prací byly jižně od obce Sněžník zjištěny další fluoritové žíly. Po jejich hloubkovém ověření zde byla zahájena těžba. Toto první období dobývání trvalo poměrně krátce, v rozmezí let 1955–1957. Ložisko bylo otevřeno štolou, z níž byla vyražena slepá jáma a dvě důlní patra v úrovni -30?m a -60?m. Dalšími průzkumy se postupně ověřovaly nové, poměrně bohaté fluoritové žíly, soustředěné do pěti tzv. žilných uzlů. Od roku 1968 se začaly tyto perspektivní části ložiska postupně těžit. V konečné fázi bylo ložisko otevřeno šesti samostatnými štolami, z nichž těžba probíhala především ve štolách č. 2 a 4. Ve štole č. 2 zasahovala těžba až do úrovně -55?m, v těchto hloubkách se však měnila mineralizace z žilného charakteru spíše na impregnační. Bělavý či světle žlutý fluorit zde tvořil tmel okolních stejně zbarvených křemenných pískovců, a tak bylo poměrně obtížné určit při těžbě úseky s průmyslově využitelným obsahem fluoritu. V 70. letech byla vyražena štola č. 3, avšak z důvodů složitých báňsko-geologických podmínek a malých zásob fluoritu zde těžba nebyla nikdy zahájena. Počátkem 80. let byl dokončen průzkum v úrovni štol č. 4. a 6, který potvrdil vysoký obsah fluoritu v mocných žilných výplních a velmi malý obsah nežádoucích příměsí. Těžbu zde však komplikovaly zejména pseudokrasové dutiny, které značně ovlivňovaly volby dobývacích metod. V závěru těžby se užívalo i ruční selektivní vybírání suroviny ze sestřelených fluoritových výplní těchto dutin. V r. 1993 byl na ložisku vyhlášen útlumový program, který následně vyústil v ukončení těžby k 1. 1. 1994. Za téměř 40 let těžby bylo z ložiska vytěženo 203 000 t fluoritové rubaniny a vyraženo 21?km důlních chodeb. Po ukončení těžby byla důlní díla ústící na povrch uzavřena a zasypána. Výjimkou zůstala pouze štola č. 4, umožňující přístup k největším pseudokrasovým dutinám, kterou po jejím zabezpečení převzaly do péče orgány ochrany přírody.

-------------------------------------------------------

Ochrana a péče o přírodní památku

V důsledku ukončení těžby na ložisku Jílové–Sněžník v roce 1994 hrozilo reálné nebezpečí, že podle plánů likvidace důlních děl budou všechna úvodní díla z bezpečnostních důvodů zlikvidována a zasypána. Zanikl by tak jediný možný přístup k unikátním pseudo­krasovým dutinám a byl by zcela znemožněn jejich další výzkum, případně jiné využití. Nakonec se podařilo uzavřít dohodu mezi těžební organizací, odpovědnou za zajištění a bezpečnost důlního díla na jedné straně, a speleology, geo­logy a především orgány ochrany přírody na straně druhé. Bylo rozhodnuto o zachování cca 1 000 m důlních chodeb v úrovni štoly č. 4, umožňujících přístup k největším pseudokrasovým dutinám. Ostatní díla byla zabezpečena a znepřístupněna zděnými uzávěrami. V návaznosti na toto rozhodnutí byla lokalita v roce 1999 prohlášena přírodní památkou a přístupná část důlního díla převedena do správy orgánů ochrany přírody, tj. Správy CHKO Labské pískovce. Ta v dalších letech zajistila v rámci programů MŽP rozsáhlou rekonstrukci zabezpečení hlavních důlních chodeb a vstupu do podzemí. Dosluhující dřevěná výztuž byla nahrazena ocelovou s dlouhou životností.

V roce 2010 převzala Správa jeskyní ČR od AOPK ČR – CHKO Labské pískovce jak lokalitu, tak i s ní spojené povinnosti vyplývající zejména z báňských předpisů a plánu péče. Jde již o 15. objekt svěřený do péče SJ ČR. Správcem odpovědným za tento objekt byl jmenován Alexandr Komaško, vedoucí Správy Koněpruských jeskyní. SJ ČR prostřednictvím svých odborně způsobilých pracovníků zajišťuje báňsko-bezpečnostní opatření včetně potřebných kontrol, měření a dokumentace, údržby vstupního objektu, důlní výstroje a další potřebnou péči. Ve spolupráci s CHKO je prováděna namátková strážní služba a pravidelná kontrola uzávěry vstupního objektu, který byl v minulosti častým cílem vandalů. V rámci opatření vyplývajících z plánu péče probíhá v současné době likvidace deponií starého důlního materiálu a nejrůznějších odpadů zanechaných v podzemí těžební organizací. Hlavním cílem je zajistit bezpečný přístup k pseudokrasovým dutinám a umožnit další výzkum tohoto v Evropě ojedinělého geologického a geomorfologického fenoménu i jeho prezentaci především odborné veřejnosti.

V. Ouhrbaka, Správa jeskyní ČR, oddělení péče o jeskyně, pracoviště Bozkov
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 17.4.2016
  • 266 zobrazení
  • 2
  • 22
Ve starém mikulovském rudném revíru se nachází celá řada důlních děl z 13 - 19.století.
Štola Lehnschafter je však jedno z nejrosálejších a nejstarších důlních děl v Mikulově.
V této štole se těžila stříbrná ruda již od 13.století a těžba zde skončila kolem roku 1851.

Štola je z velké části ražena ručně,to znamená želízkem a mlátkem.V pozdějších letech se těžba přesunula do spodních pater a důl se tak rozrostl o dalších 10 pater do hloubky.
Celkem má důl 12 pater a je bezmála 250 metrů hluboký.

Obnova celého dolu je sice nereálná,ale stále se pracuje na zprovoznění dalších částí štoly Lehnschafter a postupně je doplňováno důlní zařízení a dolu se tak vrací původní podoba.

DOPORUČUJI NAVŠTÍVIT !

Více najdete na : http://www.stolamikulov.cz/
více  Zavřít popis alba 
  • 20.4.2014
  • 261 zobrazení
  • 0
  • 00

Nebyla nalezena žádná alba.

Fotograf pro GripTv
Spolupracuji s Czech Drift Series, Carbonia Cup, Relax Meeting...
V případě zájmu o focení, reklamu, spolupráci apod... mě kontaktujte na :
Email : luky.jezek@seznam.cz
Fb : www.facebook.com/fotolukaso
Web : www.lukaso.nafoceno.cz

S pozdravem Fotograf Lukaso

Aktivní od

29. října 2011

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Mí oblíbení lidé na Rajčeti

Má oblíbená alba na Rajčeti

Moji fanoušci na Rajčeti (sledují mě)

reklama