Fotograf pro GripTv
Spolupracuji s Czech Drift Series, Carbonia Cup, Relax Meeting...
V případě zájmu o focení, reklamu, spolupráci apod... mě kontaktujte na :
Email : luky.jezek@seznam.cz
Fb : www.facebook.com/fotolukaso
Web : www.lukaso.nafoceno.cz

S pozdravem Fotograf Lukaso
více 

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Podzemní továrna Richard (přesné nacistické označení je B5-Richard[1]) je soustava tří bývalých hlubinných vápencových lomů (označovaných jako Richard I., Richard II. a Richard III.) u Litoměřic nacházející se pod vrchy Radobýl a Bídnice v Českém středohoří, kterou nacisté za druhé světové války přestavěli na utajenou podzemní továrnu určenou pro zbrojní výrobu. Jedná se o prostorově rozsáhlý komplex podzemních prostor v celkové délce (která je ale odhadována pouze velmi přibližně) 25 až 30 kilometrů. Jedná se o největší podzemní továrnu z dob druhé světové války na českém území

S výstavbou továrny začali nacisté již v polovině roku 1944 a plánované ukončení její stavby bylo stanoveno na srpen 1945. Do práce bylo nasazeno 1200 civilních zaměstnanců včetně lidí tzv. totálně nasazených. Dále zde pracovalo několik tisíc vězňů (asi 4000 denně), a to jak z blízkého koncentračního tábora v Terezíně (asi 4 km jihovýchodně odtud), tak i vězňové z menšího litoměřického koncentračního tábora, pobočky Koncentračního tábora Flossenbürg. O tom, že se jednalo o velmi rozsáhlou a pro Třetí říši důležitou stavbu, svědčí i to, že stavba měla vlastní průmyslový vodovod natažený až z řeky Labe, vlastní plynovou přípojku, dále dvě úzkokolejné dráhy, železniční překladiště na normální rozchod a řadu dalších pomocných provozů a technických zařízení v podzemí i na povrchu. Do práce byla zapojena řada stavebních a důlních strojů a mnoho jiných specializovaných mechanismů. Řízením stavby a celkovým dozorem nad všemi pracovníky byla pověřena ozbrojená nacistická organizace SS. Poslední stavební práce probíhaly ještě dne 4. května 1945.

Již na podzim 1944 začaly podzemní výrobní haly sloužit svému účelu, začaly se zde vyrábět součásti spalovacích motorů pro tanky a stíhače tanků. Koncem války sem byla přesunuta i část výroby elektronek, v komplexu Richard II. měla být zahájena výroba materiálu pro další elektrotechnickou výrobu. Nacisté dále plánovali do komplexu Richard III. přesunout část výroby paliva pro nejmodernější proudové stíhačky Messerschmitt Me 262. O výrobě paliva pro rakety se dlouho spekulovalo a tato teorie nebyla nikdy plně potvrzena, nicméně elektronky měly téměř jistě sloužit především pro hromadnou výrobu naváděcích a radiolokačních systémů, které se užívají především v letectví.

Dne 5. května 1945 byli vězňové místního koncentračního tábora propuštěni na svobodu (byl to prý jediný koncentrační tábor, který nebyl osvobozen, ale byl údajně dobrovolně rozpuštěn samotnými nacisty), nicméně i zde vládl velký chaos, zmatek i nervozita způsobená blížícím se koncem války. Dne 7. května 1945 se nacisté pokusili na poslední chvíli celý komplex Richard vyhodit do povětří, a to pomocí prý až 4 kilometry dlouhého elektrického vedení, které snad sahalo až někam k Terezínské křižovatce. Dodnes nebylo zcela věrohodně vysvětleno proč výbuch vůbec nenastal. Elektrické vedení snad na poslední chvíli přesekl jeden z polských dělníků. Litoměřice včetně stavby a továrny Richard byly osvobozeny Rudou armádou dne 7. května 1945. O poválečném hledání továrny Richard byla napsána dokonce celá kniha, jejíž autorkou byla tehdejší zpravodajská důstojnice Rudé armády Marie Alexandrovna Fortusová. Její líčení hledání továrny Richard není mnohými badateli považováno za zcela věrohodné. Snad nejpozoruhodnější stať v knize tvoří popis vnitřku podzemní továrny.

Po válce sice o podzemní prostory projevilo zájem hned několik místních podniků a institucí, z nichž nejvýznamnější byl Památník Terezín, nicméně k sanaci prostorů a jejich dalšímu využití už nikdy pořádně nedošlo. V současné době je v Richardu II. a v několika málo chodbách Richardu I. umístěno úložiště nízko a středněaktivních odpadů (kupř. zdravotnický materiál), převážná většina ostatních štol v části Richard I. a III. nezvratně chátrá a postupně se hroutí. Z tohoto důvodu není objekt od roku 2002 pro veřejnost nijak přístupný.

Více na : http://opusteno.nafoceno.cz/Podzemni-tovarna-Richard.html
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 10.12.2017
  • 620 zobrazení
  • 2
  • 11
Koncert Faces are Fiction a Panicked Flight
Drum Rock Bar v Ústí nad Labem
by Lukaso (scopus@seznam.cz)
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • únor 2012
  • 339 zobrazení
  • 1
  • 44
Byl využíván zejména Werk A, v němž se zazdily nevyztužené štoly a upravily podlahy. V podzemí se skladovaly zásoby pohonných hmot až do objemu 8 000 000 litrů. Po roce 1968 byl objekt rozdělen na část využívanou Československou lidovou armádou a na část využívanou Sovětskou armádou. Po odchodu armády si část objektů pronajalo občanské sdružení Rabštejn, které zajišťuje prohlídky pro veřejnost.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 10.3.2012
  • 404 zobrazení
  • 2
  • 11
Fotograf Lukaso za GripTV celý den dokumentoval 1. sraz historických vozidel v Litvínově, který se konal pod záštitou Městské policie Litvínov. Sraz veteránů začínal na náměstí Míru v Litvínově. Kolem 9té hodiny přijeli trabanti z NDR, po půl hodině dorazili Stadion Clubu Černčice na svých motocyklech. Patronem akce byl známý herec Pavel Nový, které si všichni pamatujeme z filmu S Tebou mě baví svět. ???? Doprovodný program na náměstí byl bohatý, každý si přišel na své například jízda v legendárním autobusu Škoda RTO 706 MFX.

http://www.griptv.cz/2016/06/fotoreport-z-1-srazu-historickych-vozidel-v-litvinove/
více  Zavřít popis alba 
  • 11.6.2016
  • 289 zobrazení
  • 2
  • 00
více  Zavřít popis alba 
  • 12.10.2013
  • 115 zobrazení
  • 0
  • 00
Lázně Kyselka leží v krásném lesnatém údolí řeky Ohře na okraji Doupovských hor. Již někdy v 10., 11. století zde působil církevní řád cisterciáků. Historie tohoto místa je tedy velmi stará. O samotných léčivých pramenech, které vyvěrají z úbočí vrchu Bučina, najdeme první písemně dochovanou zmínku v pojednání dr. Václava Payera, pracujícího a bádajícího v nedalekých Karlových Varech. Chemický rozbor této vody udělal jako první dr. Fridrich Halle roku 1724. Vzhledem k velmi pozitivním léčebným účinkům ji doporučil vyvážet do okolí a poskytnout ji k užívání široké veřejnosti. Na základě tohoto doporučení je r. 1792-93 hrabětem Stiebarem z Buttenheimu vystavěna poblíž zřídla výrobna kameninových džbánků. Kysibelská voda tehdy poprvé opouští zřídelní prameny a putuje do okolí k jejím uživatelům. Následně vznikají prodejní pobočky minerální vody v Karlových Varech, Praze a Vídni.

Zlatý věk Kyselky s Mattonim

V 2. polovině 19. století přichází na scénu velmi zdatný obchodník a karlovarský rodák Heinrich Mattoni. Pronajímá si Ottův pramen a buduje zde moderní stáčírnu pramenité minerální vody. Roku 1868 zavádí plnění vody do skleněných láhví, které jsou polepovány tištěnými papírovými etiketami se symbolem červeného lva a vyváženy do celého světa. Od hraběte Černína kupuje roku 1873 celé lázně a dále zde rozvíjí stáčení vody i samotné lázeňství. Nechává vystavět krásné lázeňské objekty s dekorativně vyřezávanými a hrázděnými konstrukcemi. Provozuje se zde hlavně vodoléčba, pitná a pohybová kúra (vybudováno zde bylo na 12 km lázeňských vycházkových tras). Kyselku navštěvují lázeňští hosté Karlových Varů, jako klidové výletní místo s možností přídavné lázeňské léčby. Vzniká tu také vlastní elektrárna i železniční linka Vojkovice n. Ohří - Kyselka pro expedici stáčené minerální vody. Na začátku 20. století se odtud vyváželo na 9 milionů lahví kysibelské vody.

To vše dokázal Heinrich Mattoni vybudovat, aniž by zasahoval do krajinného rázu okolí. Starostlivě o lázně pečoval, "kolik si z tohoto místa vzal, tolik mu také navrátil zpět". Tato pohádka však po Mattoniho smrti (1910) bohužel skončila.

Lázně Kyselka po Mattoniho smrti

Dvě světové války zavinily obecně úpadek lázeňství po celé republice. Po 2. světové válce byly lázně Kyselka zestátněny a využívány výhradně jako dětská léčebna, především pro děti z pánevní oblasti severních Čech. Kyselka po roce 1989 zcela ztrácí funkci lázní a o tři roky později je Fondem národního majetku neúspěšně privatizována. Od této doby vystřídaly lázně Kyselka několik majitelů, z nichž ani jeden neudělal nic pro to, aby toto národní kulturní dědictví mohlo obdivovat ještě mnoho budoucích generací.

Současný stav lázní Kyselka

Lázně Kyselka byly svého času nejmalebnějšími lázněmi střední Evropy. Radost ze života a z darů, které nám Země dává tu byla patrná na každém kroku. Dřív toto místo svítilo. Dnes je zahaleno šedí sobectví, lhostejnosti, neúcty k práci, úsilí a dobrým myšlenkám našich předků.

Smutná pravda

Areál lázní Kyselka je dnes velmi zchátralý. Přestože zde vede značená turistická trasa, je celý oplocený, místy je plot poškozený. Pramen krále Otty I. je sveden od vývěru přes starý kanistr gumovou hadicí do niki ve zdi bývalého lázeňského domu, kde si ho veřejnost i přes zákazové tabulky neváhá načepovat. Jediné, co se snad včas stačilo zachránit, je socha Heinricha Mattoniho, která byla umístěna do lapidária muzea v Karlových Varech. Aspoň se na tu hrůzu, nemusí dívat...

http://www.zachrante-lazne-kyselka.cz/cz/
více  Zavřít popis alba 
  • podzim 2016
  • 194 zobrazení
  • 0
  • 00
Přinášíme Vám fotogalerii z největší motoristické slavnosti konané v ČR pod názvem Legendy 2016, která se konala v parku psychiatrické léčebny Bohnice.

http://www.griptv.cz/2016/06/motoristicka-slavnost-legendy-2016-v-obraze/
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 12.6.2016
  • 39 zobrazení
  • 1
  • 11
  • září až říjen 2015
  • 4 zobrazení
  • 0
  • 00
II. ROČNÍK NEJVĚTŠÍ MOTORISTICKÉ SLAVNOSTI
PRAHA 8, PARK V AREÁLU PN BOHNICE
Kategorie: auta
více  Zavřít popis alba 
  • 13.6.2015
  • 65 zobrazení
  • 1
  • 00
V Záluží u Litvínova od rána hoří v areálu chemičky Unipetrol. Před devátou hodinou se ozvaly dva výbuchy a vypukl požár. Na místě zasahují hasiči z celého kraje, kolem jedné hodiny se jim podařilo zabránit dalšímu šíření ohně. Dosud nejsou hlášeni mrtví ani vážně zranění.

Selhal zřejmě chladicí systém

Původně na místo vyjelo sedm hasičských jednotek. Požáru předcházely exploze, ráno o nich informoval magistrát blízkého Mostu: „Dnes dopoledne došlo ke dvěma explozím na etylenové jednotce v chemických závodech v Záluží.“ Litvínovská radnice doplnila, že došlo k výpadku chladícího okruhu propylenu a následně k výbuchu v zařízení.

Zdroj: http://usti.idnes.cz/v-unipetrolu-hori-0my-/usti-zpravy.aspx?c=A150813_093519_usti-zpravy_hrk

více na :
http://tn.nova.cz/clanek/pozar-a-vybuchy-hori-chemicka-v-litvinove.html#g_500286

http://www.e-mostecko.cz/zpravy/most/5940-pred-jedenactou-dopoledne-zneji-z-chemicky-dalsi-vybuchy-podle-uradu-neunikly-zadne-exhalace-opravdu
Kategorie: události
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 13.8.2015
  • 182 zobrazení
  • 1
  • 11
Video z Battlů : LiveStream : https://www.youtube.com/watch?v=cO3IsPOV48Y

Konečné pořadí Mezinárodního Mistrovství PRO 2. závodu MOST
Krzysztof Romanowski
Matyáš Vaněk
Roman Kolesár

Konečné pořadí kategorie PRO – ČR 2. závodu MOST
Matyáš Vaněk
Marco Zakouřil
Stanislav Bezouška

Konečné pořadí kategorie STREET - závod v Mostě
Martin Kokeš
David Levička
Jan Konečný
Kategorie: auta
více  Zavřít popis alba 
  • 14.6.2015
  • 46 zobrazení
  • 0
  • 00
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 14.8.2014
  • 95 zobrazení
  • 0
  • 00
Pivovar byl postaven v roce 1858 a veden pod názvem Litoměřická pivovarská společnost u Labského zámku (Leitmeritzer Bierbraugesellschaft zum Elbschloss A.G). Po obsazení pohraničí se podařilo konkurenčnímu podniku Sudetské pivovarské akciové spoečností v Ústí n/L získat celý majetek pivovaru a ten byl po té odstaven. V květnu roku 1940 byla uvařena poslední várka piva a v červnu téhož roku prodáno veškeré zařízení pivovaru.

Dne 13.2 .1942 se mění název na Labskozámeckou správní akciovou společnost v Litoměřicích ( Elbschloss-verwaltungs A.G in Leitmeritz ). Bylo dohodnuto přestavět pivovar na chladírny a dnem 29.9 .1942 byla založena nová firma s názvem Sudetské chadírny, společnost s r.o. v Litoměřicích (Sudeten Kühlhaus G.m.b.H in Leitmeritz ). V nájmu chladíren se pak nacházely firmy Brode (1.10 1940), vyrábějící sladové výtažky, kypící mouku ajn. (Ernst Brode & co,Kom.Ges.) a závody Albis, společnost s r.o. (Albis-Werke G.m.b.H Leitmeritz ) v Litoměřicích, pobočka berlínské firmy Propeller Schwarz- Gustav Schwarz GmbH, vyrábějící letecké součástky a výzbroj pro válečné účely.

Po skončení války byly Sudetské chladírny z důvodu, že akciová společnost je tvořena vesměs německým kapitálem, 24.5.1945 převzaty do národní správy a to pod názvem Labskozámecké podniky Litoměřice, ze kterých se utvořil národní podnik Litoměřické mrazírny. Podnik fungoval do r. 1996, kdy byl privatizován a nadále různými firmami využíván k různým účelům.

V roce 2005 začala likvidace objektu. V r.2006 byl objekt zasažen požárem
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 15.2.2014
  • 935 zobrazení
  • 1
  • 11
Areál dvoupodlažního podpovrchového skladu speciální munice, vybudovaného v rámci Akce "Javor" Je jedním ze tří stavebně téměř shodných areálů (Bílina, Míšov - Borovno, Bělá p. B.), které vznikly v 60. letech za účelem zabezpečení skladování nukleární munice v Československu. Počátek stavby se datuje do dubna 1966, objekt byl vybudován silami ČSLA, přičemž přidělené krycí jméno znělo "Javor 52". Již od začátku se plánovalo obsazení těchto skladů speciálními sovětskými jednotkami, srpen 1968 jen vše uspíšil a objekt Javor 52 se pak ocitl přímo v jednom z center okupačních sil, ve VVP Mimoň. Stavební práce byly zcela dokončeny v prosinci 1968 a sovětská posádka (563. samostatný ženijní prapor) převzala objekt, oficiálně vedený jako spojovací kabelový útvar, v dubnu roku 1969. Útvar podléhal přímo generálnímu štábu v Moskvě - 12. hlavní správě Ministerstva obrany (objekt byl naprosto mimo kompetenci velení ČSLA i CGV), která rozhodovala rovněž o případném předání nukleární munice. Je třeba zdůraznit, že tolik diskutované jaderné hlavice pro operačně taktické a taktické rakety zde, alespoň podle dnes odtajněných a zveřejněných dokumentů, nebyly nikdy umístěny. Přinejmenším podivně však v tomto světle působí porevoluční snahy tento problém odsunout mimo zájem veřejnosti...
více  Zavřít popis alba 
  • 15.4.2012
  • 482 zobrazení
  • 1
  • 00
  • 16.8.2014
  • 155 zobrazení
  • 0
  • 00
Historie těžby fluoritu

Nejstarší zmínky o výskytu fluoritu v této oblasti pocházejí z roku 1906 od geologa J. E. Hibsche, který popsal výchoz fluoritové žíly v místě zvaném Pod stěnami. Intenzivní geologický průzkum však byl zahájen až počátkem 50. let 20. století. Již v rámci povrchových prací byly jižně od obce Sněžník zjištěny další fluoritové žíly. Po jejich hloubkovém ověření zde byla zahájena těžba. Toto první období dobývání trvalo poměrně krátce, v rozmezí let 1955–1957. Ložisko bylo otevřeno štolou, z níž byla vyražena slepá jáma a dvě důlní patra v úrovni -30?m a -60?m. Dalšími průzkumy se postupně ověřovaly nové, poměrně bohaté fluoritové žíly, soustředěné do pěti tzv. žilných uzlů. Od roku 1968 se začaly tyto perspektivní části ložiska postupně těžit. V konečné fázi bylo ložisko otevřeno šesti samostatnými štolami, z nichž těžba probíhala především ve štolách č. 2 a 4. Ve štole č. 2 zasahovala těžba až do úrovně -55?m, v těchto hloubkách se však měnila mineralizace z žilného charakteru spíše na impregnační. Bělavý či světle žlutý fluorit zde tvořil tmel okolních stejně zbarvených křemenných pískovců, a tak bylo poměrně obtížné určit při těžbě úseky s průmyslově využitelným obsahem fluoritu. V 70. letech byla vyražena štola č. 3, avšak z důvodů složitých báňsko-geologických podmínek a malých zásob fluoritu zde těžba nebyla nikdy zahájena. Počátkem 80. let byl dokončen průzkum v úrovni štol č. 4. a 6, který potvrdil vysoký obsah fluoritu v mocných žilných výplních a velmi malý obsah nežádoucích příměsí. Těžbu zde však komplikovaly zejména pseudokrasové dutiny, které značně ovlivňovaly volby dobývacích metod. V závěru těžby se užívalo i ruční selektivní vybírání suroviny ze sestřelených fluoritových výplní těchto dutin. V r. 1993 byl na ložisku vyhlášen útlumový program, který následně vyústil v ukončení těžby k 1. 1. 1994. Za téměř 40 let těžby bylo z ložiska vytěženo 203 000 t fluoritové rubaniny a vyraženo 21?km důlních chodeb. Po ukončení těžby byla důlní díla ústící na povrch uzavřena a zasypána. Výjimkou zůstala pouze štola č. 4, umožňující přístup k největším pseudokrasovým dutinám, kterou po jejím zabezpečení převzaly do péče orgány ochrany přírody.

-------------------------------------------------------

Ochrana a péče o přírodní památku

V důsledku ukončení těžby na ložisku Jílové–Sněžník v roce 1994 hrozilo reálné nebezpečí, že podle plánů likvidace důlních děl budou všechna úvodní díla z bezpečnostních důvodů zlikvidována a zasypána. Zanikl by tak jediný možný přístup k unikátním pseudo­krasovým dutinám a byl by zcela znemožněn jejich další výzkum, případně jiné využití. Nakonec se podařilo uzavřít dohodu mezi těžební organizací, odpovědnou za zajištění a bezpečnost důlního díla na jedné straně, a speleology, geo­logy a především orgány ochrany přírody na straně druhé. Bylo rozhodnuto o zachování cca 1 000 m důlních chodeb v úrovni štoly č. 4, umožňujících přístup k největším pseudokrasovým dutinám. Ostatní díla byla zabezpečena a znepřístupněna zděnými uzávěrami. V návaznosti na toto rozhodnutí byla lokalita v roce 1999 prohlášena přírodní památkou a přístupná část důlního díla převedena do správy orgánů ochrany přírody, tj. Správy CHKO Labské pískovce. Ta v dalších letech zajistila v rámci programů MŽP rozsáhlou rekonstrukci zabezpečení hlavních důlních chodeb a vstupu do podzemí. Dosluhující dřevěná výztuž byla nahrazena ocelovou s dlouhou životností.

V roce 2010 převzala Správa jeskyní ČR od AOPK ČR – CHKO Labské pískovce jak lokalitu, tak i s ní spojené povinnosti vyplývající zejména z báňských předpisů a plánu péče. Jde již o 15. objekt svěřený do péče SJ ČR. Správcem odpovědným za tento objekt byl jmenován Alexandr Komaško, vedoucí Správy Koněpruských jeskyní. SJ ČR prostřednictvím svých odborně způsobilých pracovníků zajišťuje báňsko-bezpečnostní opatření včetně potřebných kontrol, měření a dokumentace, údržby vstupního objektu, důlní výstroje a další potřebnou péči. Ve spolupráci s CHKO je prováděna namátková strážní služba a pravidelná kontrola uzávěry vstupního objektu, který byl v minulosti častým cílem vandalů. V rámci opatření vyplývajících z plánu péče probíhá v současné době likvidace deponií starého důlního materiálu a nejrůznějších odpadů zanechaných v podzemí těžební organizací. Hlavním cílem je zajistit bezpečný přístup k pseudokrasovým dutinám a umožnit další výzkum tohoto v Evropě ojedinělého geologického a geomorfologického fenoménu i jeho prezentaci především odborné veřejnosti.

V. Ouhrbaka, Správa jeskyní ČR, oddělení péče o jeskyně, pracoviště Bozkov
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 17.4.2016
  • 254 zobrazení
  • 2
  • 22

Nebyla nalezena žádná alba.

Fotograf pro GripTv
Spolupracuji s Czech Drift Series, Carbonia Cup, Relax Meeting...
V případě zájmu o focení, reklamu, spolupráci apod... mě kontaktujte na :
Email : luky.jezek@seznam.cz
Fb : www.facebook.com/fotolukaso
Web : www.lukaso.nafoceno.cz

S pozdravem Fotograf Lukaso

Aktivní od

29. října 2011

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Mí oblíbení lidé na Rajčeti

Má oblíbená alba na Rajčeti

Moji fanoušci na Rajčeti (sledují mě)

reklama